Jdi na obsah Jdi na menu
 

Kořen

22. 1. 2012

 - většinou podzemní nečlánkovaný orgán bez listů, nemá kutikulu, průduchy, fotosyntetická barviva

-neomezený růst

-základ kořene (radikula) se objevuje jako první při klíčení semene

-roste ve směru zemské tíže (pozitivně geotropický)

-bez kořenů některé vodní rostliny (růžkatec, bublinatka)

-funkce:

-upevnění rostliny v substrátu

-příjem vody s rozpuštěnými minerálními látkami

-hromadění zásobních látek

-rozmnožování

-symbióza s mikroorganismy a houbami žijícími v půdě

-syntéza látek (aminokyseliny)

-výživa heterotrofní přísun asimilátů z nadzemní části

-kořenová soustava

=soubor kořenů jedné rostliny

1. kořen hlavní a kořeny postranní: nahosemenné a dvouděložné rostliny

2. svazčitá z kořenů vedlejších (adventivních) vznikajících po zániku kořene hlavního: jednoděložné rostliny

-A) stavba podélná (primární)

1. vzrostný vrchol – zóna dělivá

- na vrcholu čepička (calyptra) z parenchymatických buněk produkujících sliz;    
  ochraňuje dělivá pletiva a usnadňuje průnik kořene půdou

-ve střední části obsahuje kořenová čepička sloupek z buněk s přesýpavým škrobem,                  který reaguje na směr gravitace; některé vodní rostliny čepičku nemají ( pozitivní         geotropismus)

-ve vrcholové části primární dělivá pletiva

2. prodlužovací zóna = elongační - buňky rostou (zvětšují svůj objem a prodlužují se)

3. absorpční zóna: buňky se diferencují v primární pletiva, zóna kořenových vlásků                                                            (tenkostěnné vychlípeniny pokožkových buněk)

4. pásmo větvení: kořen se větví

-B) stavba na příčném řezu

1. pokožka (rhizodermis)

-jednovrstevná bez kutikuly a průduchů

-za vrcholem kořene vytváří protažením svých buněk kořenové vlásky, jejichž soubor se           nazývá kořenové vlášení a slouží k příjmu vodných roztoků z půdy, do půdy vyměšují              výměšek kyselé povahy

-vzdušné kořeny epifytických rostlin mají pokožku vícevrstevnou, tzv. velamen (např.    
  epifytické orchideje, monstera)

-vodní rostliny a některé rostliny žijící v symbióze s půdními houbami (smrk, jedle)       nemají kořenové vlásky

-pokud kořen druhotně tloustne, vzniká v pericyklu felogén, který začne produkovat druhotnou kůru

2. prvotní kůra (cortex)

-mnohovrstevná tvořená parenchymatickými buňkami

-stavba :  

-nejvnitřnější vrstva endodermis má jednostranně ztloustlé buňky → ztížen průchod            
  patogenních látek do středního válce

-střední vrstva mezodermis

               -vnější vrstva exodermis

3. střední válec (stéle)

-povrchová vrstva tvořena pericyklem (latentní meristém), dělením jeho buněk vznikají             postranní kořeny

        -obsahuje cévní svazky, které jsou uspořádány radiálně; pokud obsahují kambium kořen           druhotně tloustne a mění se druhotně v typ boční (nahosemenné a dvouděložné R)

- ve středu parenchymatické buňky tvořící dřeň

 

-přeměny (metamorfózy) kořene

-kořeny slouží i k dalším funkcím kromě základního upevnění v půdě a příjmu vodných roztoků

1.-hromadění zásobních látek

        kořenové hlízy (zároveň slouží i k rozmnožování) jiřina, orsej

        bulva (ztloustnutí kořene a stonku) miřík celer, řepa cukrovka

2. haustoria: poloparazitických a parazitických rostlin, které slouží k průniku a čerpání                                            látek z cévních svazků hostitele

3. vzdušné kořeny: příjem vzdušné vlhkosti, tropické epifyty

4. příčepivé kořeny: přichycení k podkladu, břečťan popínavý

5. dýchací kořeny (pneumatofory): otvory se přijímá vzduch, který aerenchymem               postupuje    
                                                                        k podzemním částem rostliny, tisovec, Avicenia

6. sloupovité kořeny (chůdovité) : upevnění rostliny, fíkovník bengálský, smrk, jedle

7. stahovací (kontraktilní) kořeny: zatahování rostliny hlouběji do půdy vlivem svého         zkracování (narůstáním nových cibulí by jinak dostala původní cibule na povrch půdy),                 cibuloviny

-epifyt: rostlina rostoucí na jiných rostlinách, nekoření v zemi

-využití, význam:

-kořenová zelenina (mrkev, petržel, pastinák, celer, křen etc.)

-řepa cukrovka

-krmivo pro dobytek (krmná řepa)

-náhražka kávy cikorka (čekanka)

-zvyšování kvality půdy symbiózou bobovitých rostlin a hlízkovými bakteriemi, které váží      
  vzdušný dusík a převádějí ho na organickou formu

-drogy pro farmaceutický průmysl (rulík, reveň, andělika)